Takže včerejší den neměl chybu pořádně oslavenej silvestr jak jsem si představovala s lidma, které mám ráda moc zážitku,blbostí a kravínek. Sice jsem byla už o půl 10 napraná jak dělo a motala se mi hlava a do půlnoci jsem to zvládla trošec vystřízlivět a jít ven pouštět rachejtle.
Sice jsem moc nedostlala novoročních pusínek, ale přece jedna byla od mé sestry přítele aspoň ten jediný. Tak s dobrou náladou jsme si pustili karaoke a začali zpívat nebyl to zpěv ale přímo řev a my se skvěle bavili a samozřejmě ani poker nechyběl.
Potom to krásně stráveném dni na mě padá úzkost a smutek, že pořád ten jeden nevý co k němu cítím. Teď se toho smutko nahrnolo hodně a budu čekat do doby kdy ho zase uvidím a rozzáří se mi oči, že ho vidím. Moc to nezvládám tak radši ukončím tento článek, protože je mi až do breku z toho. :( :( :( :( :( :( :( :( :( :( :( :( :( :( :( :( :( :( :( :( Zatím budu čekat snad se dočkám srdce mám zase otevřené do kořán, ale taky čekat věčně nemůžu tak si pospěš.
ŽIJEME JEN JEDNOU